Při srovnání pěnového polystyrenu (EPS) a minerální vlny (MW) nestačí vycházet pouze z ceny jedné desky nebo z abstraktního tvrzení o „levnějším“ či „ekologičtějším“ materiálu. Technicky správné hodnocení musí rozlišovat mezi pořizovací cenou materiálu, cenou celého systému, náklady životního cyklu (LCC) a environmentálním hodnocením životního cyklu (LCA). Teprve poté lze objektivně posoudit, kde má EPS ekonomickou výhodu, kde je silná MW a kde jsou rozdíly spíše metodické než materiálové.

Podle informací EAE (European Association for ETICS) prezentovaných na European ETICS Forum 2025 byl v roce 2024 podíl tepelně izolačních materiálů v ETICS v Evropě následující: EPS 77%, MW 19%, ostatní 5%.

Z evropské praxe zároveň vyplývá, že „dostupnost“ není jediná veličina. Na celkovém trhu s tepelnými izolacemi má minerální vlna velmi silné postavení, avšak v ETICS dlouhodobě dominuje EPS. V roce 2025 byl podle Interconnection Consulting na širším evropském trhu tepelných izolací podíl minerální vlny přibližně 40 %, zatímco EPS a XPS dohromady 36,8 %. To znamená, že při použití na fasádách a v ETICS je EPS na trhu dostupnější a rozšířenější, avšak při celkovém pohledu na izolace má MW velmi silnou výrobní a distribuční základnu.

Z ekonomického hlediska je situace stabilnější. Řada odborných prací a tržních zdrojů se shoduje, že EPS patří mezi nákladově nejefektivnější řešení, zejména u vnějších stěn a ETICS. Již JRC uvádí, že EPS je nejoblíbenějším materiálem pro zateplení vnějších stěn právě kvůli nízké ceně a příznivým výkonnostním charakteristikám, a řada novějších ekonomických studií identifikuje EPS jako materiál s nejnižšími ekonomickými náklady ze srovnávaných izolačních materiálů, včetně minerální vlny.

Z environmentálního hlediska je třeba být opatrnější. Pokud se porovnává stejný systém ETICS podle stejné metodiky A1–A3, vychází EPS velmi příznivě. Pokud se však vedle sebe položí dvě odlišné EPD s jinou deklarovanou jednotkou a jiným rozsahem modulů, výsledek může být zavádějící. Právě proto je při tématu LCC a LCA při použití EPS vs. MW rozhodující nesrovnávat nesrovnatelné údaje.

Technické vysvětlení rozdílu mezi pořizovací cenou, LCC a LCA u EPS a MW

Pořizovací cena je pouze vstupní náklad na výrobek nebo systém při nákupu a montáži. Neříká nic o budoucích nákladech na údržbu, případné opravy, výměnu, demontáž nebo nakládání s odpadem. Life Cycle Costing (LCC) naopak zahrnuje relevantní náklady a peněžní toky od pořízení až po likvidaci nebo zhodnocení v dohodnutém časovém horizontu. Norma ISO 15686-5 výslovně uvádí, že LCC zahrnuje náklady a peněžní toky od pořízení přes provoz až po likvidaci, a norma EN 16627 doplňuje, že ekonomické hodnocení budov pracuje s náklady během celého životního cyklu včetně negativních nákladů souvisejících s exportem energie, opětovným použitím a recyklací.

Z toho vyplývá důležitý technický důsledek: LCC se neposuzuje na úrovni jedné izolační desky, ale na úrovni budovy nebo stavebního prvk...