Celkové hodnocení udržitelnosti stavebních izolací nelze redukovat na jednu veličinu, například na uhlíkovou stopu výroby, paropropustnost nebo deklarovaný obsah recyklátu. Z hlediska stavební fyziky a evropského regulačního rámce je třeba současně hodnotit energetickou účinnost, environmentální dopady během životního cyklu, trvanlivost, recyklovatelnost, zdravotní aspekty, akustiku, chování při vlhkosti a vliv na vnitřní prostředí budovy. Právě takto to rámcuje i CPR: mezi základní požadavky patří nejen hygiena, zdraví a životní prostředí, ale také ochrana proti hluku, úspora energie a udržitelné využívání přírodních zdrojů, které se dále rozkládá na recyklovatelnost, trvanlivost a použití environmentálně vhodných primárních a sekundárních surovin.

Při srovnání pěnového polystyrenu (EPS) a MW je proto nutné od samého začátku rozlišovat dvě roviny. První je celková udržitelnost materiálu a systému, tedy zejména životní cyklus, vstupní environmentální stopa, spotřeba zdrojů, životnost a cirkulárnost. Druhou je kvalita vnitřního prostředí budovy, kterou neurčují pouze emise materiálu do interiéru, ale také tepelná stabilita, riziko kondenzace a plísní, vlhkostní režim konstrukcí, akustický komfort a dlouhodobé zachování funkce obvodového pláště budovy. Právě v tomto dvojím pohledu se ukazuje, že EPS a MW mají odlišné silné stránky a že jejich srovnání musí zůstat věcné a metodicky čisté.

Z hlediska systémových údajů o ETICS vychází EPS z environmentálního hlediska velmi příznivě. V polské případové studii ETICS v modulech A1–A3 měl systém s EPS při tloušťce 10 cm GWP 8,70 kg ekv. CO₂/m², zatímco systém s minerální vlnou 26,5 kg ekv. CO₂/m²; při tloušťce 25 cm to bylo 15,7 oproti 58,7 kg CO₂ ekv./m². Rozdíl je tedy přibližně trojnásobný při tloušťce 10 cm a téměř čtyřnásobný při tloušťce 25 cm. Z hlediska udržitelnosti se jedná o zásadní výsledek, protože jde o srovnání stejného typu ETICS podle stejné metodiky.

Pokud jde o kvalitu vnitřního prostředí, samotná cirkulárnost však nestačí. Zde je rozhodující, co se děje v hotové budově: zda obvodový plášť udržuje stabilní vnitřní teplotu, snižuje riziko kondenzace, nezpůsobuje vlhkostní anomálie, významně nepřispívá k emisím do interiéru a v případě potřeby podporuje i akustický komfort. A právě v tomto širším pohledu se ukazuje, že EPS má velmi silnou pozici všude tam, kde je rozhodující tepelná stabilita, nízká citlivost na vlhkost, nízké emise a nízká vstupní environmentální stopa systému.

Technické vysvětlení toho, co zahrnuje udržitelnost a kvalita vnitřního prostředí u tepelných izolací

Celkovou udržitelnost izolace nelze v technickém smyslu hodnotit pouze na základě „ekologičnosti materiálu“. Recenzovaný článek o udržitelném využívání zdrojů u ETICS výslovně uvádí, že stavební výrobky je třeba posuzovat holisticky a hledat rovnováhu mezi několika základními požadavky CPR, nejen mezi uhlíkem a energií. V této logice se materiál nepovažuje za udržitelný pouze proto, že má nízké emi...