Extrémní horka představují v posledním desetiletí rostoucí zdravotní i bezpečnostní zátěž pro obyvatele i profesionály v terénu. Zároveň je jasné, že klimatické změny povedou k častějším a intenzivnějším vlnám veder. Horko ohrožuje zejména seniory, děti, chronicky nemocné i pracovníky venku.

Pěnový polystyren (EPS) se v této souvislosti stává čím dál významnějším nástrojem pasivní ochrany – prostřednictvím tepelné izolace staveb a mobilních konstrukcí, které snižují vnitřní teplotu uvnitř budov i pracovních prostor. Tento článek přináší odborný pohled na:

zdravotní dopady vysokých teplot (včetně úžehů, úpalů, dehydratace),

úlohu pěnového polystyrenu (EPS) v adaptaci staveb i pracovních struktur na horko,

legislativní a bezpečnostní rámec BOZP v ČR a EU související s mikroklimatickými riziky,

osvědčené postupy – pro projektanty, zaměstnavatele a koncovou veřejnost,

závěrečné shrnutí pro laickou veřejnost.

Dopady vysokých teplot na zdraví obyvatelstva a pracovní prostředí

Zdravotně nejohroženější skupiny

Senioři a chronicky nemocní – bezpečnost termoregulace je u nich snížená, což zvyšuje riziko kolapsu, srdečních komplikací a přehřátí.

Děti – nedostatečně vyvinutá termoregulace a neschopnost samostatně reagovat na žízeň.

Pracovníci venku – fyzická námaha zvyšuje vnitřní tvorbu tepla, omezený odvod tepla vede k výkonovým výkyvům, úrazům i kolapsům.

Statistika horka v ČR a EU

Podle WHO a Eurostatu vedla vlna veder roku 2003 k odhadovaným 70 000 nadúmrtím v Evropě, v roce 2022 pak minimálně k 15 000 úmrtím způsobilým horkem. V ČR zaznamenal Český statistický úřad během srpna 2015 až o 20 % více úmrtí než obvyklý průměr – zejména u věkové skupiny 65+.

V České republice trpí 61 % obyvatel v letních měsících výrazným přehříváním interiérů. Přesto pouhých 46 % respondentů uvádí, že využívají zateplení k omezení vedra – a to přesto, že téměř 88 % celkové spotřeby EPS v ČR se využívá právě na zateplení budov. U fasádního pěnového polystyrenu (EPS) se doporučuje minimální tloušťka izolační vrstvy 16–18 cm (nejčastěji 20 cm, u pasivních domů až 30 cm), aby byla zajištěna skutečná ochrana proti přehřívání interiéru.

Správně navržené zateplení s použitím pěnového polystyrenu (EPS) významně omezuje pronikání tepla do interiéru budov. Toho je dosaženo díky nízké součiniteli tepelné vodivosti. Kombinace EPS izolace, strategického větrání a stínění oken představuje dlouhodobě nejefektivnější způsob ochrany obyvatel před přehřátím.

Technické využití pěnového polystyrenu (EPS) při ochraně před horkem

EPS jako nástroj pasivní tepelné ochrany

Pěnový polystyren (EPS) patří mezi nejpoužívanější tepelné izolanty v evropském stavebnictví – až 88 % jeho produkce se spotřebovává ve stavebnictví, přičemž 61 % z toho výhradně na tepelnou ochranu obálky budov (fasády, podlahy, střechy).

Klíčové parametry EPS v kontextu letní ochrany:

Nízká tepelná vodivost λD ≈ 0,029–0,039 W/m·K – EPS zajišťuje výrazné zpomalení...