Při posuzování obvodových a dělicích konstrukcí je nutné od samého začátku rozlišovat mezi tepelně izolační funkcí a akustickou funkcí. Jedná se o dvě odlišné disciplíny a mezi tepelným odporem a zvukovou izolací neexistuje jednoduchá přímá úměrnost. Peer-reviewed výzkum v oblasti ETICS výslovně upozorňuje, že neexistuje jasná korelace mezi tepelnou a akustickou výkonností a že zlepšení tepelné ochrany automaticky neznamená zlepšení zvukové izolace. Současná česká norma ČSN 73 0532 zároveň samostatně stanovuje požadavky na zvukovou izolaci dělicích konstrukcí i obvodových plášťů, což potvrzuje, že akustika musí být posuzována jako samostatná oblast návrhu.

Právě při srovnání pěnového polystyrenu (EPS) a minerální vlny (MW) se tento rozdíl projevuje velmi výrazně. Minerální vlna je materiál s reálnou zvukovou pohltivostí, protože vláknitá a otevřenější struktura umožňuje tlumení zvukové energie zejména v dutinách a lehkých konstrukcích. EPS naproti tomu není materiál s významnou vzduchovou zvukovou pohltivostí, což potvrzují i oficiální prohlášení o parametrech podle normy EN 13163. To však ještě neznamená, že EPS je v obvodových stěnách akusticky nevhodný v každé situaci. U těžkých stěn a ETICS totiž o výsledku často rozhoduje celá konstrukce, hmotnost podkladu, omítková vrstva, typ oken a nízkofrekvenční chování fasády, nikoli samotná „pohlcovací schopnost“ izolačního materiálu.

Z technického hlediska proto nelze EPS a MW srovnávat jednou větou. V lehkých příčkách a předložených stěnách má MW zpravidla jednoznačně lepší akustickou pozici. V ETICS na těžkých obvodových stěnách je situace podstatně složitější: rozdíl mezi EPS a MW může být malý, může být ve prospěch MW, ale u některých typů lehčích stěn může být akustický efekt ETICS závislý také na základní stěně a na typu vnější vrstvy tak silně, že samotná volba mezi EPS a MW přestává být jediným rozhodujícím faktorem.

Technické vysvětlení zvukové pohltivosti, vzduchové neprůzvučnosti a významu parametrů Rw, R′w, DnT,w a αw

Při akustickém hodnocení obvodových a dělicích konstrukcí se pracuje s jinými veličinami než při tepelné analýze. Vzdušná zvuková izolace stěny nebo příčky se obvykle vyjadřuje indexem Rw, resp. ve stavební praxi také R′w nebo DnT,w podle typu zkoušky a způsobu posuzování. Tyto veličiny hodnotí, jak dobře celá konstrukce brání přenosu zvuku z jedné strany na druhou. Vážený koeficient zvukové pohltivosti αw naopak popisuje, jak dobře materiál pohlcuje zvuk v akustickém poli. Zatímco u zvukové izolace rozhoduje složení stěny jako celku, u pohltivosti jde o vlastnost samotného materiálu nebo výplně.

Tento rozdíl je rozhodující pro správnou interpretaci EPS a MW. Materiál může mít velmi dobrou absorpci, ale to ještě neznamená, že automaticky zvýší Rw každé existující stěny. Recenzovaná studie o ETICS výslovně uvádí, že kombinace pevných a porézních vrstev může zlepšit akustické chování, ale výsledek závisí na typu základní stěny, na přítomnosti omítkové vrstvy a ...